Také se na mně podepisují nejrůznější předsudky. Nikdy bych nečekal, že jednou budu s takovým respektem citovat herce…Pavla Kříže, známého především z filmových Básníků…
Ty jeho názory zveřejněné ve čtvrtečním magazínu MF Dnes (na který kupodivu nemohu najít odkaz) jsem četl tak říkajíc jedním dechem a to ať už byla řeč o politice, o filmu, o životě…
Dodatečně mi dochází, že něco tak originálního, jsem vlastně od populárního herce, který se v době kdy se mu podle obecných představ tolik dařilo - rozhodl emigrovat na Západ, vlastně měl čekat. Člověk, který dobrovolně vyměnil slávu, sladký život celebrity za svobodu - provázenou nejistou budoucností, musí být vzácný originál.
Když tuhle obrovskou životní zkušenost navíc ještě korunuje slovy:
„ Když se člověk rozhodne žít v jiné zemi, nemá právo kritizovat, hodnotit tu z které dobrovolně odešel. Ať si kecá ve své nové vlasti. Prostě nesnáším, když emigrant poučuje…“
v úžasu znovu uctivě smekám.
Ve zmíněném rozhovoru jsem si začal nejzajímavější výroky Pavla Kříže podtrhávat, jenže těch moudrých – originálních myšlenek je tu tolik, že se tady ani nedají všechny citovat.
Pro dnešek už jen jeden citát věnovaný té pitomé politické korektnosti:
„…Navzdory hloupé mediální kampani si myslím, že většina těch, kteří se bojí (migrantů) nejsou xenofobní. Strach je přirozený. Podle toho, jak se mnou lidé mluví, jsou vyděšeni také z toho, že jejich velmi dobře placení zástupci v Bruselu, jsou při prvním vážnějším problému, který zasáhl Evropu, naprosto bezradní. Ta impotence a neschopnost je skutečně děsivá. Navíc islám je velmi problematická ideologie. Podílel jsem se před pár lety na přípravě scénáře o islámu.Nakonec z toho sešlo, protože se všichni začali bát.To je zvláštní náboženství, když vzbuzuje takový strach…“
Novinářka Scarlett Wilková, která tohle povídání s Pavlem Křížem pořídila, se , jen tak na okraj, ohromně podivovala, že přes veškeré úsilí nenalezla jediný novinový rozhovor s tímhle známým hercem.
Nevím, čemu se paní redaktorka až zase tolik diví. Pavel Kříž totiž veřejně a statečně říká to, co se dnes mezi novináři nenosí, to, co je v jistých kruzích považováno za kacířství…
