„Politická agitka do pohádek nepatří, od toho je tu přeci Moravec a spol.!“

Cituju z bohaté diskuse  pod rozpačitou  recenzí  nové  filmové pohádky Čertí brko od  mé  oblibené Mirky Spáčilové, která se zřejmě  opět  trefila do černého …

Po řádcích chvály se recenzentka dostává k zásadní slabině  pohádky – k nepříliš zdařilým  snahám autorů  zakomponovat  do pohádky  aktuální politické narážky,   nepříliš zábavné, ale především -  pro dětské konzumenty  těžko stravitelné.

Mirka Spáčilová se plným   právem  podivuje,  jak jsou  tihle aktivističtí  umělci  nepoučitelní:

„ Jako se v případě klasických pohádek ošíváme u kdysi povinných budovatelských prvků, zde tkví ošidné čertovo kopýtko v politické proklamaci, jenže na rozdíl třeba od Šíleně smutné princezny, není náznaková, odvážná a ani vtipná…“

Vidím to tak, že za komunistů   tlačil na tvůrce, nejen pohádek, režim. Dnes  na ně  patrně tlačí   jen  jejich přerostlé ego -  neodolatelná touha předvádět se, hrát si na svědomí lidstva!