Pan Zaorálek by si měl, minimálně tak jednou denně, nafackovat...

... když už tedy tolik volá po sebereflexi, napadlo mě, když jsem zahlédl  titulek  článku v kterém ten   proslulý  sněmovní tajtrlík, vyčíslil sebereflexi prezidenta Klause číslovkou nula!

Články toho žvanila  už dávno nečtu, ale když už je řeč o té sebereflexi, mám nutkání  k tomu také něco málo podotknout.
Jistě, ten  nedostatek  sebereflexe je Klausovi vytýkán už od nepaměti, Zaorálek  neobjevil  žádnou Ameriku, něco na tom asi bude.  
Ovšem ani s tou sebereflexí to není zase tak úplně jednoduché. Něco jiného je  nebrat ohled na realitu, držet se za každou cenu svých názorů, bránit je do roztrhání těla a něco zase úplně jiného, skákat, tak říkajíc po každém flusu, podbízivě se  přizpůsobovat, momentálnímu veřejnému mínění, vkusu.
Osobně mi  je přece jenom o něco  sympatičtější ta mezkovistost, nežli slaboduché těkání, přelétavost. Jistě, nikdo není dokonalý, každý z nás,  také  Václav Klaus by měl  na sobě pracovat.
Je to ale  zvláštní, docela komické,  že drtivá  většina lidí bezpečně  ví, co by  měli dělat  ti druzí, ale sami na sebe skromně  zapomínají.
Pokud mám někdy tu smůlu, že se nachomýtnu u nějakého  řečnění pana Zaorálka, u těch jeho častých  exhibic, vyčítám mu přesně  to samé, co on Klausovi. Tedy naprostou absenci sebereflexe.
Pokud by totiž  něčím takovým disponoval, alespoň tedy  podle mne, by si při každém tom svém projevu musel okamžitě nafackovat…