V posledních dnech mě hned dvakrát pobavil Václav Klaus. V prvním případě, když si pohrával s myšlenkou postavit se do čela protirouškové revoluce...
...a týden poté, co odsoudil to hloupé pábení primátora Hřiba ohledně osvobozování Prahy, s tím, že on si to jako čtyřletý pražský chlapeček, na rozdil od Hřiba, který byl tehdy ještě na houbách, všechno moc dobře pamatuje. Tak to tedy uctivě smekám!
A pak jsem si, ještě navíc - snad v Lidovkách, přečetl, že:
V den připomínky výročí Pražského povstání je podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) potřeba si připomenout, že Rudá armáda dorazila do Prahy 9. května jako do fakticky svobodného města. Sověti tak nenesli hlavní zásluhu na jejím osvobození, řekl v úterý primátor v projevu věnovaném 75. výročí povstání.“
a jen o několik minut později, na Echo24, zase reportáž z příjezdu Nočních vlků:
„ Na hřbitov, kde je pochováno 429 sovětských vojáků padlých v květnu 1945 při osvobozování Prahy a okolí, dorazily desítky příznivců motorkářského klubu krátce po poledni. Měli s sebou ruské a české vlajky.“
Jediným vysvětlením toho nevysvětlitelného množství mrtvých rudoarmějců, je tedy patrně zase jiná zpráva rámující letošní decentní oslavu osvobození Prahy, kde se argumentuje, že významná část padlých vojáků Rudé armády padá na vrub metylalkoholu.
A ke všemu ještě ty vzpomínky na dokumentární filmové záběry z květnového Václaváku - plného nadšených vítačů se šeříky, nebo na Nezvala:
„ Přišli včas, jak legendární vojska z dávných kronik. Zvítězili! Nyní sedí v hloučcích u harmonik. Mají kouzlo ruských písní, jejich zvláštních tonik. Jejich světlé oči září nad osmahlou pletí. Jsou tak lidští, chovajíce malé pražské děti. Vybojovali mír a teď jej s námi světí.“
Tak takové jsou tedy ty letošní, opravdu povedené oslavy konce II. světové – osvobození Prahy!
Tak trochu blázinec, že...?!
