Oranžových slibů bečka...

Minimálně v době, kdy je konec  recese v nedohlednu, ČR  jen za úroky  státního dluhu platí  ročně už nyní těch   děsivých 68 miliard, mi přijdou především ty  předvolební sliby ČSSD jako hotová  zvrácenost.

Jako sázka na hloupost značné  části společnosti. I když to tak působí, přitom  nejde  o sázku vyloženě bláznivou, neboť žijeme v době, kdy vůbec   nelze vyloučit, že i s takovou, s prominutím, špinavostí,  se volby  dají vyhrát...

Šrotovné, rušení zdravotnických poplatků, třinácté důchody, zvyšování sociální přídavků, atd,atd. - mi přijde  jako cynismus,   výsměch zdravému rozumu. Při vším  hlubokém despektu, se mi ani tak  nechce  věřit, že by v Lidovém domě byli opravdu tak mizerní počtáři, tací  tupci, aby si  nedovedli  spočítat k jakým  koncům  ta jejich podbízivost a mocichtivost směřuje. 

O to je to  všechno ještě mnohem  horší!  Žádný  předvolební boj  přece nemůže ospravedlnit takové evidentní  plundrování hospodářství a  zadlužování příštích generací!

Co však s tím, když na nezanedbatelnou  část společnosti takoví sprostí   pouťoví vyvolavači a jejich laciné  atrakce pořád ještě  tak  spolehlivě působí. Co  dělat, když  že se najde tolik lidí, které  nezajímá  víc, než  dnešek, či maximálně zítřejší ráno?!

Marnost, nad marnost! Stejně už nevymyslím nic lepšího, než to  Petr Hons vyjádřil tím krátkým,  brilantním veřšem:

Oranžových slibů bečka - od blbečka, pro blbečka!