Ombudsman sem - ombudsman tam...

Na rozdíl od pana prezidenta, mne ani  Otakar Motejl nedokázal přesvědčit o valném smyslu té instituce - ombudsmana…

Ano, lidé by dozajista neměli být kráceni na svých právech, jen nerozumím tomu, proč k tomu bohulibému účelu zřizovat pořád nové a nové úřady...

Prakticky každý úředník - funkcionář, má nějakého toho svého nadřízeného a ten zase svého šéfa u kterých si lze stěžovat, dovolávat se práva. Potom tu jsou ještě sdělovací prostředky a v horším případě také soudy. Můžete namítnou, že ani ty sdělovací prostředky nebo soudy nepracují spolehlivě. Jistě, ale zřídíme proto zase nějakého toho nového novinářského, či soudního ombudsmana?

Předem se omlouvám za to kacířství, ale nebylo by snad účelnější všechnu tu energii, prostředky na potřebnou nápravu věnovat - jen tak docela obyčejně - na zlepšení chodu státní správy a dalších institucí?! Prostě, jen přirozeně dělat pořádek? A to je tady ještě jeden známý problém - Kdo bude kontrolovat kontrolory?

Jistě, z psychologického hlediska není špatné, že občané, krom té tradiční Kanceláře prezidenta republiky, později Bruselu, získali ještě další novou adresu, kde si mohou dle libosti postěžovat.

Je rovněž hezké - takové sociální, že úředníci o které už není zájem, houfně nacházejí nové uplatnění. Krom zmíněné celostátního instituce, jako houby po dešti, jsou už i na jednotlivých úřadech nově zřizovány funkce místních ombudsmanů - takových těch psů co štěkají, ale nekoušou…

Přišlo by mi krásně symbolické, kdyby spolu s Otakarem Motejlem odešla i ta jeho funkce - úřad. Třeba jsem ale v téhle záležitost až příliš skeptický. Možná na tom ombudsmanovi přece jenom něco bude, když se ve Sněmovně o ten flek spustila taková rozpustilá tahanice…