Jsme moc rád, že kolega bloger Petr Bajnar citoval z televizního projevu Václava Havla z 16. prosince 1989. Sice si na ty tehdejší výroky vzpomínám,ale už jsem v návalu těch neustálých chvalozpěvů, začal mít o mé paměti jisté pochybnosti…
„Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků…“
V těch časech byl Václav Havel ještě mnohem konkrétnější. V jedné tehdejší rozhlasové relaci se také ohromně bavil „fámou“, že by snad chtěl restituovat nazpět staré rodinné majetky – Lucernu, Barrandov a tak…
Když si vzpomenu, jak mnohem později, už jako prezident, také ve veřejném rozhlasovém projevu, Václav Havel emotivně hájil svůj majetkový podíl v Paláci Lucerna, švagrovou Ivanu Havlovou, nazýval psychicky narušenou osobou, dodnes nad tou proměnou žasnu…
To všechno, včetně těch patálií s Junkem – Chemapolem, atd., lze snadno dohledat v rozhlasovém archivu, ale čeští historici a novináři mají evidentně zcela jiné zadání…
Blogera Bajnara chválím nejenom za ten citát, ale i ilustrační – foto Václava Havla s americkým prezidentem Bushem starším, z kterého tak okatě čpí servilnost, nekonečná oddanost. Jak už někdo v diskusi napsal – k tomu obrázku už ani netřeba dalších slov…
Z Václava Havla, se také shodou okolností, opravdu stala světová ikona, díky němu se naše země stala známější, ale to ještě přece neznamená, že si musíme lhát do kapsy…
Václav Havel se nesporně zasloužil o Českou republiku, v mnoha ohledech si zaslouží obdiv a úctu. Ale rozhodně to nebyl člověk bez kazu a chyb.
Osoba Václava Havla – jeho památka, je dnes prokazatelně zneužívaná k víceméně trapným politickým cílům.
Ty účelové snahy o Havlovo svatořečení mu rozhodně neslouží, jsou dokonce vyloženě směšné, přímo provokují k negativním reakcím.
