O tom očekávatelném volebním výprasku ČSSD jsem psal už před několika dny. Nicméně, ta brutalita předčila očekávání.
Samozřejmě mě to těší, neboť ten debakl beru jako zdrcující porážku podbízivosti a lavírování, které, alespoň tedy pro mne, přímo symbolizuje předseda Sobotka. Není pochyb, že tyhle volby nebyly o krajích, komunálních problémech, ale především o české politice.
Jako mnozí jiní blogeři, jsem tady občas kňoural, že nemám koho volit, že už se mi pořád nechce volit jen to nejmenší zlo.
Projevilo se to i při průběžném sledování televizního volebního studia. Letos jsem, snad poprvé v životě nevěděl, komu přát úspěch. Vítězství ANO bylo předpokládatelné, ale fandit Babišovi - i když válcuje ČSSD, opravdu nedokážu.
Před volbami na mne dělali nejlepší dojem řeči kandidátů Svobodných, jenže tahle partaj se nikdy nedokáže prodat, takže ani nemělo smysl držet palce.
Musel jsem si tedy vystačit jen s uspokojením z nakládačky ČSSD, s tím, že Piráti nezopakovali výsledky ze studentských voleb a také z pohledu na zpráskaného Kalouska, kterému v sobotu prokazatelně došel humor. Ale, popravdě, ten útok drzého fracka Železného na předsedu topky v rámci hlavního zpravodajského pořadu veřejnoprávní televize byl evidentně podpásový.
Jistěže vím, že tenhle negativismus nikoho nectí a tak alespoň jediné plus. Je to poměrně vysoké procento hlasů pro Okamuru. Nikoliv snad proto, že by měl mé sympatie, ale mám slabost pro otloukánky. Po tom předvolebním, systematickém bojkotu médií, mu ten úspěch přeju.
Docela příznačná byla i ta takřka shodná, závěrečná slova předsedů ANO a ČSSD o tom, že nyní bude nejdůležitější uspět v druhém kole senátních voleb.
Zatímco se Babiš kál, že se příliš nezapojoval do předvolební kampaně svých senátorských kandidátů, že se to teď pokusí napravit, předseda Sobotka bude muset řešit úplně jiný problém.
Ten by patrně kandidátům do Senátu za ČSSD asi nejvíce pomohl, kdyby se v té nadcházející kampani, raději vůbec nevyskytoval!
