O kopání do Havla

Občas si také  čutnu a to jsem mu  přitom v časech, kdy byl v těžké  nemilosti, tolik fandil, na nepovolených demonstracích skandoval jeho jméno …

Za  komunistů  byly tyhly  sympatie protistátní, stejně jako  dnes je  už zase  málem protistátní   kritika Václava  Havla…

Nezapomínám  na dobré  ani na to zlé, což   momentálně akcentuju násobně více  -  denně provokován těmi stále  trapnějšími   pokusy o Havlovo svatořečení.

Patří k tomu i ty  aktuální   patolízalské, či jen neználkovské  výroky   připisující  svržení komunismu – Listopad,  takřka  výhradně Havlovi, ty  nekončící  servilní chvalozpěvy, kde jediným“ kritickým“  bodem jsou krátké kalhoty prezidenta  při vojenské přehlídce…ha,ha,ha.

Václav Havel  je nepřehlédnutelnou osobností,  existuje spousty  důvodů pro které by měl být  právem  ctěn, ale Bůh to tedy opravdu, ale opravdu  nebyl!

Plusová znaménka  vysoce převyšují, ale  i výčet všech  přešlapů, zejména  později, už  prezidenta Havla, by  byl na mnoho stránek.

Havel  obklopený  tolika  pochlebovači, zákonitě  musel později  podlehnout pocitu vlastní  neomylnosti.

Obávám se, že na světě  neexistuje  jediný  člověk bez kazu, jen se  časem  milosrdně  zapomíná.

Tak  nějak  to patří k životu. Už dávno bych s tím taky  začal, pokud by ale  tihle  servilní političtí a novinářští  hlupáci  Václava Havla pořád  tak  trapně neservírovali jako  modlu.