Novináři, SSO a Petr Mach v ilegalitě

  Už několik měsíců se podivuji, že ta nově založená Strana svobodných občanů, která by mohla pro mnohé voliče představovat užitečnou alternativu k současným politickým stranám, pracuje téměř v ilegalitě...  

Doslova pár dní před volbami není prakticky  vidět ani slyšet a že se přitom dějí věci! Někteří diskutéři  mě ujišťují, že to určitě  není vinou Petra Macha a spol., ale nekvalitních, prodejných  novinářů, redaktorů, kteří kloužou, ať už z hlouposti, či úmyslně,  jen po povrchu událostí a SSO nedopřávají v televizích, ani v tisku odpovídající  prostor. V této souvislosti občas  uvádějí zcela opačný,už historický   případ šikovné  paní Kateřiny, která tou svou inscenovanou scénkou se zlým policistou, média přímo uchvátila a vysloužila si tak poslanecký mandát. Je v tom zřejmě kus pravdy i závisti.

Nikdo mě nemusí příliš  přesvědčovat o  tragické úrovni českých publicistů, novinářů, redaktorů. Často je to skutečně hrůza a to i ze strany těch nejprominentnějších. Jenom  malá odbočka.  V úterý, při poslechu polední zpravodajské relace Radiožurnálu mě neobyčejně pobavil jeden místní redaktorský moula, proslulý svou profesní nedostatečností, který se  rozhořčeně  osopil  na politiky -  položil řečnickou otázku - zda si prý vůbec uvědomují, že jsou placeni občany. Nechci se, probůh, politiků zastávat, ale když už nic jiného, povětšinou se ke svým korýtkům dostávají prostřednictvím voleb. Moc by mě však zajímalo, zda si i takový veřejnoprávní neumětel také, alespoň maličko, uvědomuje,že je rovněž  placen  z veřejných prostředků a, že by proto měl také cítit  jakousi odpovědnost a ctít profesionalitu.  

Nad úrovní českých médii můžeme  s čistým svědomím lomit rukama, podobně, jako nad těmi  českými politiky. Nic nám to  však stejně  nepomůže. Nicméně, ať už jsou tihle novináři jací chtějí, je hodně naivní, téměř hloupé očekávat,  že se budou z jakési humanity, idealismu,  věnovat něčemu  novému, neosvědčenému - zvát povětšinou neznámé tváře  do  televizních studií atd. A to navzdory tomu, že některé, řekněme, osobnosti a politická seskupení jsou evidentně, z nejrůznějších  důvodů,  mediálně uměle vyživovány. Samozřejmě, není to vůbec dobré ani spravedlivé, ale také to vůbec  neznamená, že na takové protekce existuje zcela automaticky nárok.

Existují  snad jenom dvě  cesty jak  vyburcovat  ty  pohodlné, laxní, povrchní novináře, kteří si celý svůj profesní  život  hýčkají svá osvědčená témata, rituály,  oblíbence. Tou první je cesta již zmíněné zelené Kateřiny - upoutání pozornosti prostřednictvím  randálu. Tou druhou,  náročnější a méně spolehlivou, je  síla nových myšlenek, pracovitost, nápaditost, schopnost upoutat naštvanou  veřejnost. Zvláště v těchto časech, by to neměl být tak úplně nesplnitelný úkol a to ani pro SSO!