Novináři asi nebývají do redakcí vpouštěni bez černých brýlí...

Nevím to jistě, ale častokrát  na mne tihle čeští novináři a moderátoři  až tak působí. Vždyť se neustále, s takovým úžasným zápalem, snaží na všem hledat jen a jen hnidy …

Přesně tak, jako ten cvičený pejsek pátrající po drogách, aby si vysloužil odměnu, na mě zase  působila v pátečním poledním zpravodajství Radiožurnálu redaktorka Veronika Sedláčková.

Dokonce i na té ryze pozitivní informaci o mimořádném zájmu o emise dluhopisů MF, dokázala objevit četné kazy na kráse. Prý moc málo individuálních, nízkopříjmových investorů - na těch horentních úrocích se tak prý budou pakovat zase jen ti boháči! Trochu zjednodušuju, ale skutečně to od paní Veroniky vyznělo až takhle hloupě, přítomný ministr se nestačil divit!

Následujícím tématem byla jiná sláva - Den válečných  veteránů. Paní redaktorka si k mikrofonu pozvala čerstvě vyznamenaného, ale neprověřeného veterána afgánské války. O tom významném dnu se toho moc nenapovídalo, paní Veroniku totiž především zajímalo, co je pravdy na tom, že česká vláda kašle na vojáky, kteří po návratu trpí nějakými zdravotními potížemi.

Když neuspěla, zpovídaný veterán nemohl posloužit takovými dramatickými případy, už zjevně zoufalá moderátorka alespoň začala mudrovat nad těmi směšně nízkými státními příspěvky rodinám vojákům, kteří na zahraničních misích přišli o život. A zase nic, přítomný veterán se znovu nenechal vyhecovat ke stížnostem na tu ošklivou vládu.

Tihle moderátoři to nemívají vůbec lehké, kolikrát jen obtížně shánějí k mikrofonu nějakého toho kverulanta a právě možná právě proto, si tak často zvou do studií odboráře, ti jsou v tomhle směru naprosto spolehliví…

Zvláště pak ve veřejnoprávních médiích je ten hlad po negativních informacích nepřehlédnutelný. Nedovedu si to vysvětlit jinak, než že tihle redaktoři dostávají bonusy výhradně jen za kritické - negativní informace, bez černých brýlí nebývají do studií vůbec  vpuštěni!