Nová ředitelka České pošty očima škarohlída

Probouzím se obvykle v mizené náladě.Ten obligátní optimismus  rozhlasových  moderátorů mi zvláště v  časných ranních  hodinách přijde vyloženě nemístný...

Také  30. prosince jsem  s údivem a  nepochopením naslouchal tomu jásotu  redaktora, že od ledna příštího roku stane v čele České  pošty konečně žena -  Marcela Hrdá.
Ženy političky ani manažerky  mi naprosto  nevadí. Když někdo umí, nezáleží  na věku, natož pak na pohlaví. Ovšem, ta poměrně často vyslovovaná myšlenka, že jen  ženy političky nebo manažerky mohou  spasit českou politiku, hospodářství mi přijde hodně stupidní.
S jistým časovým odstupem si ale teď nejsem  úplně jistý, zda si  zmíněný rozhlasový redaktor, z nás posluchačů tak trochu nevystřelil, zda nešlo o potměšilost.
Totiž , hned po té radostné zprávě  následovala informace, že vlastně nejde o žádné velké překvapení. Paní  Marcela je prý   kamarádka Jardy  Tvrdíka, který je zase dobrým kamarádem Jirky  Paroubka,  který prosadil Martina Pecinu  do ministerského křesla a ten zase jmenoval tuhle Marcelku. Takže kruh se uzavírá -  jmenování má nepochybně  svou železnou logiku.
Pokud snad ještě někoho nepřešel ten optimismus z téhle  ženy v čele  České  pošty, tomu zřejmě ušla informace, že v době toho   hodně neúspěšného  - tragického prezidentování   Jaroslava Tvrdíka v Českých aeroliniích, byla jeho pravou rukou - viceprezidentskou  právě tahle Marcela Hrdá.
Ne, opravdu nic nemám  vůbec proti ženám političkám, či manažerkám, jenže...