Už po pár minutách nošení respirátoru mi obvykle začíná být nevolno. Ale pokud to jen trochu jde, nechytračím - když projdu kontrolou, nestahuju si ho pod nos, nebo demonstrativně rovnou pod bradu.
Nejde o strach, na to jsem už dost starej, jen si pořád naivně opakuju, že ty fujtajbly přece nenosíme kvůli sobě, ale chráníme tím i ostatní.
Mám tisíc chutí připomínat to zmíněným chytrákům, ale tak blbej přeci jen nejsem! Stejně bych se nedozvěděl nic jiného, že přeci žijeme v demokracii, že bych se měl raději starat sám o sebe, případně - jestli nechci přes držku!
Kdo pil – umřel. Kdo nepil, umřel taky!...zní hospodou, na rozdíl od znovu se plnících nemocnic, kde se to české furiantství ovšem nápadně vytrácí.
Jó, pamatuju doby, kdy Češi ještě disciplinovaně dodržovali pravidla a to i ty úplně hloupý a potupný, kdy se k tak zvaným volbám - pravidelně dostavovalo 99 procent voličů, aby jednotně volili komunisty. Stačilo jen trochu prásknout bičem.
Zvláště pak v čase covidu, jen žasnu, jak se ta kdysi zbabělá česká společnost, po Listopadu radikálně proměnila – nabrala na hrdosti!
Přemýšlivými, statečnými spoluobčany se to tu teď jen hemží. Staří gerojové vylezli z nor a svým mladým nadšeně vštěpují svatý lidská práva. Těm už nikdo a nikdy nebude poroučet, říkat, ba ani radit, co mají, či nemají dělat! Kampak na ně s očkováním, s nošením roušek, respirátorů…!
Tahle zničující kocovina ze svobody a demokracie = anarchie, logicky nemůže trvat věčně, byl by to konec lidstva.
A tak nezbývá nežli jen v klidu čekat, až zase někdo práskne bičem a stádo se vzpamatuje!
P.S.
Po totalitě se mi nestýská, ani nepředpokládám, že veškerá proticovidová opatření jsou správná, ale ta panující anarchie plná falešných hrdinů a nefalšovaných blbů, mě děsí.
