Tahle dobrá rada nad zlato, pochází od Pavla Šafra, který ještě v nedávné minulosti šéfredaktoroval kde čemu…
Když v těchto časech občas zaslechnu vyloženě ujeté, hysterické výkřiky toho pána, docela mě děsí, že člověk tohoto formátu, svého času šéfoval i MF Dnes, Lidovým novinám, Reflexu…
Nezbývá mi než věřit, že ta jeho aktuální vzteklá, dryáčnická vystoupení, jsou jen důsledkem jakési momentální indispozice, že je to léčitelné...
Přesto musím dokonce i s Pavlem Šafrem souhlasit, když v PL čtu:
„Stává se, že velká skupina lidí, třeba i celý národ, uvěří někomu, komu by věřit neměla. Všichni známe příklad, kdy sousední německý národ kdysi uvěřil Hitlerovi. A rozhodně to nebyl národ hlupáků, ale civilizovaný kulturní národ. A přesto mu uvěřil. Co k tomu říci. Nevěřte lidem, kteří jsou zlí, kteří někomu přejí něco špatného.“
To je nesporně pravda.
Následnou pointu - že Pavel Šafr nešťastně skóruje do vlastní branky, by měl správně následovat ucelený přehled několika jeho nejpovedenějších hysterických výkřiků z poslední doby. Ale protože nejsem dost pilný, abych každou z těch zlých pitomostí vyhledal – doložil, musí se čtenář spolehnout jen na ty mé pocity, které ve mně - ta nejrůznější extempore pana Bývalého zanechala.
Pokud tedy mám měřit jeho metrem – nevěřit zlým lidem, kteří přejí lidem něco špatného, potom má tedy Pavel Šafr prostě smůlu….
