Nepotěšil jste mne Marku Bendo, ani ...

Žádný div, že  novináři  jako supi krouží kolem plzeňské právnické fakulty a mají na mušce především absolventy a studenty z řad politiků...

Marek Benda - "spolupachatel" zákona  označovaného za náhubkový, pochopitelně představuje, a  nejenom pro redaktory ČT,  mimořádně atraktivní sousto. Ještě před týdnem   těm novinářským vyšetřovatelům hrdě vzdoroval, nenechal se zahnat do kouta a  dokonce  formu  svého plzeňského studia  označoval  za progresivní -  moderní.
To ovšem ještě nebylo známo, že svou magisterskou  práci později použil  i jako rigorózní, což  na některých "moderních"  právnických fakultách není sice  úplně vyloučené, ale musí jít o práce skutečně výjimečné - špičkové hodnoty, které, ještě mimo to musí splňovat i  další formální náležitosti.
Mimo jiné, také rozsah. Rigorózní (magisterská) práce Marka Bendy  sice čítá dokonce celých  107 stran, ale  už jen z běžného nahlédnutí je zřejmé, že  jenom díky použití velkého písma a  velkorysého řádkování - vizuálně zmíněný spisek   nápadně připomíná  slabikář...
I na takové chytračení však příslušné  předpisy kupodivu  pamatují a pro rozsah rigorózní  práce  striktně vyžadují alespoň sto  normostran, s  předepsaným, minimálním  počtem znaků.

Když tihle  pilní,  mírně krvežízniví  reportéři pořadu 168 hodin  těch 107  Bendových  stránek přepočítali na  zmíněné normostrany, dopočítali se pouze sedmapadesáti   - tedy něco málo přes polovinu požadovaného minima!
Většina laiků  pochopitelně nemůže relevantně  posoudit, zda ta původní bakalářská  práce pana poslance byla opravdu tak jedinečná, že ji bylo možné s čistým svědomím použít i jako rigorózní.

Ovšem to, s jakou oslovskou  tvrdohlavostí, předstíranou nechápavostí, proti vší logice,  Marek Benda vyslýchaný neodbytnou reportérkou trval na tom, že jeho práce  má předepsaný rozsah  nevyvolávalo zrovna důvěru...
Ze všeho nejvíc to  působí, že příslušní pedagogové plzeňské fakulty poněkud neprofesionálně  podlehli kouzlu důležitého politického představitele a servilně Bendovi prošlapávali cestičku k titulu.

Každá známá osobnost, natož pak  politik, si musí být vědom, že se  zcela logicky  stává  objektem zvýšeného  zájmu veřejnosti, že mu s velkou pravděpodobností neprojde to, co projde jiným, obyčejnějším lidem. Marek Benda může v této věci ještě  vznést celou kupu  argumentů hovořících v jeho prospěch, , ale to, jak v neděli večer trapně   obhajoval  neobhajitelné  -  jasně nedostatečný rozsah své rigorózní práce -  se už  asi napravit nedá...