Nepodceňujme tyhle přeběhlíky, odpadlíky, rebely!

Bylo by tedy opravdu  zábavné, kdyby příští týden vláda skutečně padla a to ještě zrovna kvůli  sociálnímu demokratovi, momentálně bez členské legitimace -  P. Wolfovi, ale nejspíše jde zase jenom o zbytečnou mediální  paniku  -  planý poplach.

Od  té pestré společnosti rebelujících poslanců stran vládní koalice, kteří  v takových mezních  situacích  nabývají na vážnosti a stávají se mediálními hvězdami,  sice uslyšíme ještě spousty silných a krásných slov,  ale nakonec stejně, s pravděpodobností blížící se jistotě,  skončí u té odpovědnosti a nezvednou ruku společně s komunisty a sociálními demokraty. Neboť, co kdyby se, náhodou, přece jenom tuhle  vládu podařilo položit a  zorganizovat mimořádné volby ještě na podzim.  To by přece přišli , minimálně, o takových devět  poslaneckých platů, několik atraktivních  zahraničních zájezdů a dalších  příslušných výživných příloh.

Tenhle pud sebezáchovy obvykle  působí  spolehlivě. O motivech  těch rebélií si můžeme myslet lecos. Od původně poctivých záměrů, až  k  těm  neukojeným osobním  ambicím. Nezpochybňujme však , těmi  panikářskými úvahami,  inteligenci  zmíněných  vzpurníků.  Jistě si  dobře uvědomují, že jsou odepsaní,  ve vysoké politice   na dlouho skončili -  nemají ani tu  nejmenší šanci  na další zvolení. Tak proč by si za této situace  své mandáty, až  do té poslední  možné  chvilky, ještě neužívali, jak se pěkně říká - vypustili si svůj rybník...

Vsadil bych se, že přes všechna ta teatrální gesta a nabízející se  matematické možnosti  -  vyslovení nedůvěry vládě, vážně něvěří, dokonce  ani  ti nejvyšší, nejinformovanější  pohlaváři    samotné  KSČSSD!