…což je na úplně jiné povídání, ale kdesi jsem se dočetl, že je to prý případ také stávajícího ministra vnitra Milana Chovance…
Nevím, nezajímá mě to zase až natolik, abych po tom pátral, ale jistou pravděpodobnost v tom cítím. Tenhle ministr, při všech výhradách, na rozdíl zejména od svého premiéra, mluví docela lidsky, nepůsobí tak děsně izolovaně od reálného života…
Svědčí o tom i ty jednoznačné výroky Chovance ohledně skupiny křesťanských, tak zvaných uprchlíků, kteří pohrdli nabídnutým azylem v ČR a rozhodli se jít za lepším - do Německa…
Někomu to sice může znít populisticky, ale Chovancův veřejně publikovaný názor, že tihle nechytře licitující - vrácení křesťané, by teď měli směřovat do detenčních zařízení a následně do svých domovských zemí, zřejmě sdílí drtivá většina české společnosti… a o tom přece tahle demokracie také je…
Nemám rád bývalé zelináře, ani současné sociální demokraty. Z dobrého srdce ušetřím některým pravidelným diskutérům námahu a preventivně, položím ten jejich obvyklý dotaz - A koho má vlastně tenhle Havránek rád? :-) ....ale znovu k meritu věci.
Bývám dost rozpačitý, když někdy chválím lidi, které z principu moc nemusím. Jenže, takový už je život - člověk musí takřka denně rozlišovat mezi menším a větším zlem.
Tak například, když teď občas poslouchám ty neuvěřitelné bláboly ředitele jakési ředitele neziskovky pro pomoc uprchlíkům - Martina Rozumka, přijde mi ministr Chovanec, málem jako zlatej člověk…
