Nekrolog

Někteří milí čtenáři mi občas s gustem připomínají, že už jsem starý -   k ničemu. Je hezké, že tak činí poměrně pravidelně - neboť jak známo, staří lidé bývají zapomětliví…

Přesto všechno, se zase tak moc těmi posledními věcmi člověka nezabývám. Až teprve nyní, po těch zprávách o smrti  bývalého  poslance  Roberta  Kopeckého, jsem si s tím začal  dělat  drobet hlavu.

Narazil jsem hned na několik takových zpráv - nekrologů a všechny, do jednoho, byly jako přes kopírák. Robert Kopecký, milý čtenáři, to je přeci ten, co před časem přestoupil z ČSSD k Zemanovi a nedávno se zase kajícně vrátil do náruče sociální demokracie!

Jeden nikdy neví, co a kdy ho potká - nezbývá nic jiného než brát život takový, jaký je. Ale stejně vám řeknu, že by se mi vůbec nezamlouvalo , kdyby se na mne někdy vzpomínalo podobně, ve stejném stylu, jako se to děje v případě toho právě zesnulého Roberta Kopeckého…

To už raději to milosrdné ticho…