Několik málo přisprostlých slov k současné situaci

Už jenom málokdo pochybuje , že zcela suverénním vítězem toho poněkud  fraškovitého pádu vlády je v této chvílí  V. Klaus. Teď  už jenom vyřešit rébus -  kdo je vlastně tím hlavním poraženým - Topolánek, či tak překvapivě Paroubek?

Konec vlády Mirka Topolánka bych neřadil zrovna  mezi katastrofy. Vždyť, tahle vláda to už  měla spočítané, ve Sněmovně by už stejně  nedokázala prosadit ani pouhé  konstatování, že dvě  a dvě jsou čtyři! Ovšem pomalá, humánní   eutanázie v termínu řádných voleb, by mi přišla mnohem  vkusnější a hlavně praktičtější.

Řekl bych, že o mnoho hůře je na tom nyní   Jiří Paroubek, který si  zřejmě vůbec nedokázal spočítat  následky toho  svého velkolepého  vítězství.  Nyní   už jenom musí trapně, bezmocně   přihlížet exhibicím pana prezidenta a v očích značné části veřejnosti se definitivně  stal, s prominutím,  kazišukem a to se neodpouští.

Na internetových stránkách, které se politikou zabývají soustavněji a  vážněji,  se  teď v bouřlivých diskusích  řeší vlastně jedna   jediná otázka. Zda pan prezident nakonec, opět s omluvou,  vyjebá více s Topolánkem nebo s Paroubkem?

Je to bezesporu překvapivé, ale o to  zábavnější  pokračování toho památečního,  úterního  hlasování o důvěře vlády. Konec  frašky je v nedohlednu. Obecenstvo  se evidentně  baví, i když poněkud cynicky.   

V tomto zábavném  představení má asi většina z nás  své hrdiny a padouchy. Já k tomu ještě jedno   skromné osobní přání. Aby  nepůsobilo tak papírově, už opravdu naposledy, použiju  ten přisprostlý, ale  přitom  tak skvěle pasující výraz. Úplně by mi tedy  stačilo, kdyby   v rámci těch  dramatických událostí, či snad  jenom pouhých  politických, osobních  hrátek, hlavně nebylo nakonec  jaksi vyjebáno s celou Českou republikou...