Také mě pořádně vytočila ta nabídka – úmysl teatrálního ministra Stropnického, aby se ČR podílela na léčbě zraněných příslušníků ukrajinské armády…
Nemíním proti tomuto hazardu argumentovat sobeckým - dlouhým seznamem všech těch, kterým český stát nedokáže zajistit důstojné podmínky života, ani nekonečným výčtem - na co všechno, nejenom ve zdravotníctví, v Česku palčivě chybí finanční prostředky…
Ostatně , nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůře!
Ani jsem ještě tak zcela neztratil smysl pro lidskou solidaritu. Na tom Stropnického záměru mně z gruntu vadí něco úplně jiného.
Jednak to, že čeští političtí představitelé tu nepřehlednou, složitou situaci na Ukrajině účelově zjednodušují. Trapně manipulují s fakty, ten mnohaletý, vnitřní ukrajinský konflikt, tu nešťastnou občanskou válku, nám servírují jako boj Dobra se Zlem – střet ušlechtilého Západu s barbarským Ruskem.
Kéž by tomu tak opravdu bylo!
Ale hlavně, nevíce mi to vadí z obyčejného lidského pohledu. To máme opečovávat zrovna ukrajinské vojáky, kteří bombardují své spoluobčany z východu země, jenž se provinili jen tím, že odmítají respektovat kyjevskou vládu vzniklou z Majdanu?
Ty vojáky, kteří mají také na svědomí tolik nesmyslných civilních obětí - milion uprchlíků?!
