Nad rozlitým mlékem

Za komunistů nám občas v televizi - jako atrakci - ukazovali jak západoevropští   zemědělci demonstrativně vylévají mléko do kanálů, což sloužilo coby důkaz degenerace západní civilizace  - kapitalismu  a vida, přesně tohle už také umíme ...

Paradoxně nám to předvedli zrovna ti chytráci z pohraničí, kteří ještě před několika měsíci hrozili, že veškerou produkci mléka nasměrují do Bavorska, že jim v tom tržním hospodářství české mlékárny, a vlastně i spoluobčané, mohou být ukradeni, pokud jim nedokáží zaplatit stejně dobře, jako naši nesrovnatelně bohatší zahraniční sousedé. Snad nejčastěji o tom vyprávěl předseda Agrární komory Veleba , pán po jehož spatření se mi už, zcela automaticky otvírá nůž v kapse s ostřím delším než 8,5 cm.

Tak trochu to působí jako vtip, ale v současné době vykupují mlékárny v České republice mléko za větší peníz, než ty německé.

To znehodnocování mléka na západě republiky je ovšem nutno připsat především na vrub bavorským dodavatelům, kteří si osobují právo diktovat výkupní ceny a když to nejde po dobrém - vyjednáváním, kolem mlékáren organizují blokády, na což fatálně doplatili jejich čeští soudruzi, kterým nezbývá než krmit kanály.

Když už jsem zavzpomínal na to bolševické televizní zpravodajství, musím spravedlivě uznat, že se zemědělství věnovalo opravdu důkladně. Denně, dle ročních období, jsme byli zahlcování informacemi o tom, zda zemědělci včas podmítli, zaseli, vypleli, pohnojili, mají řádně přichystané kombajny, do skladů odvážejí obilí o správné vlhkosti. cestou netrousí atd., atd., atd. Téměř jsme tím žili, ovšem, bylo to hodně vyčerpávající.

Hned po Listopadu jsme už o tyhle unavující detaily přišli. Veškeré informace se scvrkly na to, zda se urodilo, neboť od toho odvisela jak cena zemědělských produktů, tak i a prosperita zemědělců. Jak jednoduché a logické !Tahle idylka doba však trvala jen krátce. Zemědělci, s nově nabytým sebevědomím, znovu začali sdělovací prostředky krmit svými denními starostmi a pseudoproblémy. Kupodivu, se začaly vynořovat nové, nečekané a pro laiky naprosto nepochopitelné úkazy. Když se neurodí , je zle - výkupní ceny stoupají, vláda je bombardována urgentními požadavky na dotace, odškodnění - ceny potravin rostou. Pokud jsou ale sklizně rekordní, bývá to kupodivu ještě horší - vykupní ceny logicky klesají a zemědělci opět nekompromisně od vlády požadují dotace a odškodné - ale ceny potravin znovu rostou.

Ta představa o tržním hospodářství je ze strany mnohých zemědělců a především jejich zájmových organizací přímo komická. Vyznávají ho výhradně v případě, když se jim to hodí do krámu. Jinak se vcelku úspěšně pokoušejí dojit stát na rekordní úrodě, stejně jako na neúrodě a to s takovou vehemencí, že si je už klidně  můžeme plést s obyčejnými vyděrači...