Nemám rád lidi věčně negativní, pořád jen nadávající, kritizující, ironizující. Je to trapné, ale když přijde řeč na české politiky - nedělám nic jiného a to se přitom tolik snažím…
V té zoufalé sháňce, po alespoň jednom inteligentním sympatickém vrcholném politikovi, mi v síti uvízl jediný – předseda Sněmovny Radek Vondráček, navíc od Babiše.
Moc se omlouvám, ale přišel mi slušný, inteligentní, bezprostřední - prostě taková politická bílá vrána.
Ještě jsem to soukromé šetření ani pořádně nevstřebal, když jsem, tak někdy před měsícem náhodou narazil na jeho povídání týkající se České televize, kde uvedl nějaké ty drobné mouchy, ale zato prý má brilantní zpravodajství!!!
Bylo mi, jako bych vrazil hlavou do zdi – jak jen jsem, proboha, mohl někomu, kdo vychvaluje cinklou zpravodajskou redakci ČT, připisovat inteligenci???
Nevím, ale patrně jsem nebyl sám, koho tehdy Vondráček tak vykolejil.
Totiž, nedovedu si ten následný kolotoč - ty trapné nesmysly vypouštěné kolem předsedy Sněmovny, kdy byl postupně obviněn: z nedovoleného vniknutí do Vojenské nemocnice, ze spiknutí s Hradní kanceláří, z průhledného lhaní o vtipkování pana prezidenta na nemocniční posteli a následném padělání jeho podpisu…
...vysvětlit jinak, nežli jako Boží trest, za ty jeho neuvěřitelné kecy o brilantním zpravodajství České televize. : - )
