Možná tu sametovou revoluci Havlovi opravdu ukradli…

Ještě nedávno jsem se  nad  takovými  hláškámi usmíval. Už  jenom  proto, že , přes veškeré  tehdejší  sympatie,  Listopad  připisuju  více  Gorbačovovi, Reaganovi…, nežli  Havlovi.

Jenže, když  se  teď tolik vzpomíná, vzájemně se dojímáme,  vybavil jsem  si také jednu  zašantročenou vzpomínku  někdy z konce listopadu 89, kdy už bylo prakticky hotovo.

Václav Havel tehdy v jakémsi  rozhlasovém vysílání dirigovaném už  Občanským fórem, reagoval na obavy  několika   posluchačů,  kteří měli strach, jestli snad  ta revoluce už  nezachází příliš daleko.

Ťukal jsem si  tehdy  na čelo, ale ještě víc mě (vůbec poprvé) iritoval  Havel, který  posluchače  uklidňoval, že přeci nejde o žádný návrat ke  kapitalismu  a jestli si snad někdo myslí, že někdo   bude  restituovat  majetky třeba rodiny Havlů, tak je to směšný! Ha, ha, ha…

Bylo to  poprvé, co  jsem Havlovi nerozuměl. Omlouval jsem ho, že zřejmě  jen tak taktizuje (  lhát se  ale nemá!) a  brzy, v tom běhu událostí, jsem na tenhle incident   zapomněl.

Až teprve nyní, po tolika letech mi to konečně docvaklo.

Najednou jsem  si vybavil  i  některé  z Havlových „ekonomických “ nápadů“,  tu  jeho původní nechuť k NATO,  pozdější  lnutí k  zeleným…

A tak se teď stále častěji zabývám myšlenkou, že Klaus a spol.,  Havlovi tu sametovou revoluci, možná,  fakt ukradli!