Možná ani nejsme takové svině...

Sebekritičnost je jistě skvělá  vlastnost, ale nic na světě  se  nemá  přehánět! O těch našich negativních  národních vlastnostech toho bylo napsáno už tolik, že se našinec  někdy musí  červenat...

Možná  právě proto se mi  ani nechtělo  věřit,  že občané České republiky dlouhodobě   patří k těm vůbec  nejštědřejším dárcům nejrůznějších humanitárních sbírek, ale  co naděláš -  statistika je neúprosná!

Jde o překvapivé,  mimořádně  působivé zjištění, zvláště s ohledem na skutečnost, že  nepatříme zrovna   k těm  nejbohatším zemím a na rozdíl od minulosti - od té socialistické, důmyslně  organizované  humanity    -  pečlivě sledovaných odběrů  odborářských známek solidarity, či jak se to tehdy jmenovalo, jde dnes o absolutně  dobrovolné   dárcovství svobodných lidí se srdcem na pravém  místě.
Někteří lidé,  kritizují mizernou efektivnost a další mouchy   poskytované pomoci. Nelze to  vyloučit, stejně jako to případné  parazitování jedinců, či dokonce  celých organizací na  humanitárních projektech.

Ale i  kdyby to však bylo, ještě mnohem  horší, než se traduje  -  tu obdivuhodnou  velkorysost,   ochotu  pomáhat nejrůznějšími  způsoby (příležitostně, adopcemi na dálku,atd.)  trpícím, to ani trochu  nedevalvuje.

Možná opravdu nejsme takové svině, jak si často namlouváme, jak nám jiní namlouvají…