Opravdu si nedovedu vysvětlit jinak, proč pan prezident tolik otálí s přijetím demise ministryně školství Valachové, nežli, že jen škádlí Bohouše…
Je vůbec otázkou, zda ministr má rezignovat, když cosi vyvede jeho náměstek. V tomto případě však šlo přímo o kamarádku paní Valachové, kterou si sebou na ministerstvo přivedla, což situaci poněkud komplikuje.
Ač nejsem expertem, osobně si myslím, že odchodem Kateřiny Valachové české školství a sport příliš neutrpí,že jejím hlavním přínosem do úřadu byly především takové ty ženské emoce…
K dobru odcházející paní ministryně naopak připisuju, že alespoň na poslední chvíli dokázala pobavit.
To, když se ji novináři v pátek ptali, zda si tu svou rezignaci snad ještě na poslední chvíli nerozmyslí.
Dostalo se jim rázné zakroucení hlavou a hrdá odpověď: „Vždyť mě přece znáte!“
Což snad v překladu mělo znamenat, že tahle žena má přeci charakter, není žádná korouhvička.
Tak to se tedy fakt povidlo!
Ona si tahle paní opravdu myslí, že už všichni zapomněli, jak na nedávné tiskové konferenci reagující na zatčení náměstkyně, dlouze novinářům vysvětlovala, že neexistuje jediný relevantní důvod, proč by měla z ministerstva odcházet od rozdělané …
A za pouhou hodinu, zřejmě po telefonátu přítele předsedy, svolala novou tiskovku, kde těm samým novinářům, se stejnou suverenitou oznámila rezignaci?!
Ano, paní Kateřino, lidé Vás tak nějak znají!
