Občas se člověk nezavděčí. Když jsem se minule zaradoval, že ministr Zaorálek je už po té dopravní nehodě fit a pokračuje ve volební kampani, stejně mě jeden vlezlej diskutér přilípl nálepku nenávistníka, ubožáka, lidské zrůdy...
Možná ho trochu zmátl ten nedostatek piety, že jsem o volebním lídrovi ČSSD Zaorálkovi současně také psal, že svou demagogií a pouťovým vystupováním táhne svou rodnou stranu ke dnu, což nadšeně vítám – bylo by zlé ,kdyby ho někdo musel střídat.
Onomu diskutérovi se patrně nebude líbit ani tahle dnešní poznámka reagující na další pozoruhodný výrok pana ministra, totiž, že když krvácel, okamžitě si vybavil vzpomínku na atentát na Lva Davidoviče Trockého…
To je hned vidět levicového intelektuála, kterému obyčejný člověk nesahá ani po kotníky. To když mne kdysi cosi řezali na hlavě,(pan doktor mi zapomněl poradit, abych předtím na nějaký čas vynechal užívání léku na ředění krve a mne to, bohužel, také nenapadlo) myslel jsem na něco úplně jiného, nežli na Trockého vražděného sekáčkem na maso, na jehož atentátu se lehce podílelo i komunistické Československo.
V tu chvíli, kdy mi z hlavy crčely potůčky krve, se mi vybavila… jen docela obyčejná vesnická zabijačka.
A co jiného vlastně také čekat od malého českého člověka…?
To Zaorálek je úplně jiný kafe!
