Míjení se s ukrajinským vlastencem Jefimem Fištejnem

Když jsem nedávno, v přímém televizním vstupu sledoval, jak se, ve jménu svobodné  Ukrajiny,  totálně znemožnil, znovu jsem si jen  potvrdil, že popravy  do televizního vysílání  nepatří…

Až do té doby patřil Jefim Fištejn  k těm několika málo česky píšícím  publicistům, které jsem respektoval, kterých jsem si vážil…

Tedy až do okamžiku, kdy jsem  na vlastní oči, musel koukat na to, jak „vlastenecky“ popírá evidentní fakta, více, než  obsah dokumentů -  autentických  záběrů, ho zajímá, kdo to natočil, komu to vlastně slouží…

Měl jsem z těch typických  bolševických manýr  takový intenzivní  pocit, jako bych byl  svědkem minimálně profesní sebevraždy …

To, co se mnou v případě běžných, českých  novinářských prostitutů už dávno   ani nehne, byl v případě Jefima Fištejna šok…

V tu chvíli mi bylo naprosto  jasné, že, ať už  napříště řekne, napíše prakticky  cokoliv, jeho  názory mne už  budou  jen  míjet…

Stalo se!