Média: Kdo seje vítr – sklízí bouři“

Stále uvědomělejší světová média, ke kterým už dávno patří i ta česká, sice pořád ještě nemohou tak úplně ignorovat útoky především islámských teroristů, ale zato zvládají šablony, jak tyhle „nepříjemnosti“ zametat pod koberec...

Ta  zvrácená mediální  humanita, úzce propojená s politikařením,  obvykle  začíná několikadenním  mlžením o původu  tvrahounů. Následuje   obligátní  zpochybňování, zda vlastně vůbec šlo o terorismus. Tihle, dnes už  profesionální manipulátoři, se potom  horlivě pídí zejména  po osobních motivech útočníků. Úplně nejraději  nalézají  rodinné neshody, alkoholismus, drogy  a osvědčené  duševní poruchy.

Důvody, proč se v  médiích  tak opatrně, až komicky  našlapuje kolem  teroristických útoků mohou být nejrůznější – raději se ani v těch exkrementech nepatlat,  jen výsledek je naprosto jednoznačný.

Veřejnost už   přestala těm věčné kličkujícím, mlžícím    médiím  důvěřovat. Pokud dnes  někde něco bouchne, teče krev -  lidé  přestali čekat  co jim o tom řeknou v televizi, napíšou  v novinách a  už  zcela automaticky  to  připisují na vrub islamistů, migrantů, což  ovšem v převážné  většině případů sedí.

Nelze  zcela vyloučit, že  to tihle novináři kdysi, snad, možná : - ) mysleli  dobře,  když namísto  „pouhého“  informování začali  diváky,  čtenáře  vychovávat, "správně" politicky orientovat. Jenže…

Kdo seje vítr – sklízí bouři!

A ještě něco málo z  dnešního Chechtavého tygra:

Dřív Pavel, co si myslel, že je Dáša, bydlel o dveře vedle Franty, co si myslel, že je Napoleon. Ty dveře byly silně polstrované a zevnitř neměly kliku.
Dneska se ovšem musí Dáše zatleskat, jak jí to sluší. A s Frantama, co si myslí, že jsou Napoleon, brzy povinně s jásotem potáhneme na Rusa.
Zlaté časy, kdy se to řešilo medikací!