Mé báječné vzpomínky na komunistickou měnovou reformu

Opravdu nechci být, úplně za  každou cenu originální, ale tahle měnová reforma, ve mně dodnes vyvolává úžasné  vzpomínky na dětství, na  chvíle šťastné eufórie…

Před  těmi šedesáti lety to pro mne byla  krásná doba nevinnosti, kdy jsem snad ani nemohl chápat, jakou katastrofu měnová reforma  znamenalo pro lidi, kteří tak  najednou, z ničeho nic,  přišli o celoživotní úspory, natož pak, abych si  lámal hlavu s tím, že  vrchní komunista  Zápotocký, ještě v předvečer té tragédie,  v rozhlasovém projevu  ujišťoval, že žádná reforma se nepřipravuje, že jde jen o imperialistickou propagandu zlovolných nepřátel lidově demokratického zřízení…

A co děti, měli si tehdy kde hrát? Určitě! Co se mne týkalo, bylo to naprosto  báječné!
Už si ani  pořádně nepamatuju, jaké konkrétní  záchranářské akce tehdy podnikal otec,  pyšný na to, že svou živnost stačil ještě dobře prodat před znárodněním, takže otázku, co s takto získaným balíkem peněz  náhle ztrácejících hodnotu, nutně musel řešit…
Patrně, abych nepřekážel, mi vrazil do ruky doposud  nevídané množství - hrstě  papírových  peněz,  s kterým jsem  okamžitě zamířil  na nedalekou pouť.
Chudáci světští,   také věděli, že ty peníze už vlastně neplatí, ale  aby nebyli obvinění ze sabotáže, museli ty svá autíčka, kolotoče, ruská kola točit až do setmění,  konce řádné provozní doby.
Ještě nikdy v životě jsem se necítil tak bohatej. Byl jsem v jednom kole, přetočenej, přežranej tureckým medem,  platil jsem  za kamarády, ale pořád se mi nedařilo  ten balík peněz  utratit…
Bohužel, takový úžasný  pocit hojnosti,  jsem  zažil  poprvé a patrně  naposledy v  životě. Dodnes to patří k mým nejlepším vzpomínkám,  nezapomenutelným životním prožitkům.
Soudruzi, dodatečně  mnohokrát děkuju!