Mazánek Bohouš zkouší drsňáka

Když jsem včera  poprvé zaslechl    Sobotkův výrok, že Babiš   na daních  ojebal  stát musel,  jsem se tomu  pokusu,  premiéra přizpůsobit své vyjadřování úspěšnějším  politikům, té  komické snaze o chlapáctví, ze srdce zasmát…

Když dva dělají totéž, není to totéž. Je jasný, že jde do tuhého. Volby, se zvláště pak pro sociální demokraty, strašlivou rychlostí blíží a šířící se  panika nepostrádá racionální jádro..

Nic proti inovacím, ale když politik -  dlouhodobě  vyvolávající  představu filmového  šplhouna   Mazánka, se najednou  transformuje do role nekompromisního drsňáka, nemůže to skončit dobře, bez úšklebků.

Teď už snad jen zbývá, aby si  Bohouš  na  delikátní  pleš  ještě  nasadil divokou  paruku ve stylu Feri, či Angela Davis.

Na jedné straně je  sice  nutno ocenit, co všechno je ochoten takový politik učinit pro volební úspěch, ale  existuje rovněž  reálná hrozba, že, když se to přepískne, z takového kreativního  politika se stane  neveselý  kašpar.

Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi! Nedá se nic  dělat –  ale zatímco  od  Babiše  zní přisprostlý, či gramaticky pochybný  výraz   přirozeně, lidově  -  v případě Bohouše   je to  pěst na oko, už na první pohled divadýlko.

A co se toho faktu -  optimalizace daní týká  - ano, podnikatel Babiš, využil  Kalouskova přehmatu a na daních skutečně  ojebal státní  kasu. Není to můj člověk, nechci mu dělat advokáta, ale od podnikatele dost dobře ani nelze nic jiného čekat.

Jak už jsem, pro spravedlnost,  zmínil v minulém blogu, Sobotka si ale zase pořídil z poslaneckých náhrad bydlení – také moc pěkně ojebal  stát! Nemohu si pomoc, ale v případě čistokrevného politika je to nesrovnatelně  větší průser!

A když  takový  politik s  máslem na hlavě  ještě  navíc  ukazuje – žaluje  na jiného, podobného vykuka, napadá mi jediný vhodný výraz - zoufalství!

Bohuslav Sobotka ojebal sám sebe!