Máte slovo - plné pitomostí

Nerozčiluju se, jen konstatuju. K tomu proslavenému  pořadu, s částečně  otevřeným přístupem veřejnosti,  ty pitomosti prostě nedílně patří. Čím větší, tím lepší, zábavnější…

Ale pořád lépe, než, když vás ze sterilního televizního studia, patřičně politicky  orientovaní redaktoři a patřičně  vybraní  experti - za vaše prachy, od rána, do noci masírují  propagandou…

Králem toho včerejšího vydání  Máte slovo – věnovaného  ruskému nebezpečí, mi přišel  pozvaný vojáček v maskáčích, který tu diskutovanou, celosvětovou vojenskou agresivitu Ruska, tak pitomě zúžil na otázku, - kolik vojenských základen v Sýrii mají Rusové  a kolik Američani?

Asi nejhezčí na tom bylo, když  se potom do kamery  lišáčky usmíval, jak  ty proruský parchanty dostal...   

V těchto souvislostech, až příliš   často používám větu – Jo, kdyby to všechno bylo tak jednoduché!

Jsem ten poslední, kdo by si dělal nějaké iluze o Rusku. Ty jsem si kdysi, do jisté  míry, možná  dělával o USA, s čímž  jsem  ovšem definitivně   koncoval někdy v období druhé americké invaze do Iráku a po Ukrajině…

Žiju tedy bez iluzí, ale momentálně  také  beze strachu a panikaření z  velmoci, včetně Číny. Nikoliv snad ,že bych jim důvěřoval, ale spíše kvůli té  jejich momentální slabosti -  nedostatku dominance.

Ale, kdybych si  musel za každou cenu vybrat, z koho jde  větší strach  - z USA, nebo z Ruska?, dle   uvažování   zmíněného vojáčka, bych jednoznačně  vybral Američany, kteří mají  přece  po světě  mnohonásobně větší počet vojenských základem a nejinak je tomu i ve výdajích na vojenské účely… 

A tečka! Následuje už jen ten lišáčký úsměv....