Lepší tvář Miloše Zemana

Občas  mi někteří diskutéři, s gustem,  připomínají, že v prezidentské kampani jsem byl  na straně Miloše Zemana a to, že se do něj nyní strefuju, berou jako dodatečné prozření, přiznání mé tehdejší inteligenční nedostatečnosti…

Něco na těch výtkách opravdu je. Přesto mi  nikdo  nevyvrátí,  že minimálně  před finálem přímé volby, vedla   média proti Zemanovi intenzivní  neférovou kampaň a naopak, ta mediální glorifikace Schwarzenberga překračovala míru dobrého vkusu.

Miloše Zemana jsem nikterak neadoroval, ani nevolil -  ale, jako každý otloukánek, měl mé sympatie, přestože jsem o něm také psal jako o sodovce s vyprchanými bublinkami a připomínal  jeho nehezké kauzy, včetně té hanebné Bamberské…

Po těch několika měsících jeho prezidentování, si také kladu  otázku, zda jsem snad nešlápl do hovna. V každém případě musím spravedlivě  připustit, že Zeman – prezident, v negativní smyslu, předčil i ta má nejhorší očekávání.

Na druhé straně jsem si zase téměř jistý, že bych byl s největší pravděpodobností asi  také  značně  rozladěn i prezidentováním Karla Schwarzenberga. Jde jen o to, jak velká by byla míra  těch předpokládaných výhrad, stížností…

Z uvedených důvodů mě proto včera  potěšila reportáž  iDnes, informující o vystoupení  Miloše  Zemana  na gala večeru Dnů pro Izrael, v kterém český prezident, svým už typickým neomaleným stylem, vyslovil své sympatie a podporu státu Izrael. V těchto souvislostech pronesl i několik nediplomatických, politicky „nekorektních“ poznámek, které by si jiný prezident níkdy nedovolil…

Konečně  mu tedy  mohu za to prezidentování připsat i nějaké ty kladné body a taky jsem  se  rozpomněl na další důvod, proč měl v té prezidentské volbě i trochu těch mých sympatií…