Když v časech studené války Sovětský svaz napadl Maďarsko, či později Československo, dočkali jsme se tehdy od Západu tak akorát opatrné morální podpory…
Snad to nezní jako výčitka. S životními zkušenostmi se to dá pochopit.“ Nemusí se nám to líbit, nemusíme s tím souhlasit, ale to je asi tak vše, co se s tím dá dělat.“
To Ukrajina si dnes stojí lépe. Nebyl to pro ni šok. Na válku se už roky připravovala a ze Západu sem teď proudí nezanedbatelné množství pomoci, včetně zbraní, důležitých vojenských informací, atd. atd.
Ale i tentokrát USA, které jediné vládnou potřebnou vojenskou silou, nehodlají riskovat nukleární válku. Zřejmě úplně stačí, že tím válčením na Ukrajině, jejich nepřítel těžce krvácí a na odbyt jdou americké zbraně, ropa...
Nikdo nemůže Ukrajině, Zelenskému vyčítat to jeho pábení, že se do toho válčení tolik snaží zapojit Západ. Že působí na emoce, pokouší se o rozbušky, kterými by západní politiky více rozhýbal…
Západ ovšem, ze zmíněných důvodů, raději sází na bojkot, vojenskou, hospodářskou, humanitární pomoc, ale tím to zřejmě končí.
Pravda, do značné míry to ovšem může působit až cynicky, Zmíněné blokády - sankce se totiž netýkají produktů, které jsou pro hospodářství západních států životně důležité, zjevně nehodlají jít až na krev. Ani přímé vojenské zapojení do konfliktu, ba ani to bolestné odříznutí se od ruské ropy a plynu. Ano, tenhle odboj působí hodně teatrálně!
Nikdy bych netušil, že to kšeftování zmůže více, nežli hory ideologických žvástů a tisíce mírových akcí.
