Krausova komedie o ukřižování mladého Dienstbiera

O Velikonocích se ty hrátky na ukřižování zvláště hodí. Jan Kraus ten páteční výstup se senátorem Dienstbierem pojal zcela ve stylu  úspěšného divadelního šlágru: Komedie o umučení a slavném zmrtvýchvstání  Pána a Spasitele našeho  Ježiše Krista…

Známý bavič, tentokrát  v roli  politruka  ten kus  postavil na paradoxu, že delegáti  nedávného sjezdu  ČSSD hanebně  opovrhli  nejpopulárnějším politikem České republiky - iniciátorem obžaloby Klause z velezrady, nezvolili si ho  do svého vedení…
Jindy ironický,  občas i zábavný  Kraus z toho udělal   tragédii, celou tu dobu obětavě  Dienstbierovi podkuřoval.
Tedy, nikoliv snad, že bych byl zmíněnou  scénkou nějak nadšený. Od jindy nemilosrdného ironika bych spíše očekával, že třeba  namísto toho nekončícího, uznalého, kamarádského   poplácávaní pana senátora po zádech, ho trkne    zábavný fakt, že ten zdaleka nejpopulárnější český politik, kandidát zdaleka nejpopulárnější politické strany,  skončil v  těch nedávných prezidentských volbách až na čtvrtém místě, ale, prosím,  proti gustu, žádný dišputát!    
Uznávám, že to je  to výhradně jen Krausova věc, že nemám žádné právo do toho těm  umělcům kecat, ani když si hrají na politology, případně na rozhořčený lid...
Ale, abych nebyl furt  jen negativní, musím také spravedlivě uznat, že Jirka Dienstbier tu svou  roli mučedníka sehrál naprosto profesionálně, řekl bych i s viditelnou rozkoší, že si to zjevně  užíval. Evidentně  přehrál Krause ve zmíněné  roli politruka!