Krátkozraký, velice krátkozraký Václav Havel

"Před lety si Václav Havel po společné snídani s Jiřím Paroubkem pochvaloval, jaký je to premiér.Teď mu na vůdci sociální demokracie vadí  úplně všechno" - MF Dnes 19. srpna 2009...

Po dlouhých letech se tedy opět, alespoň v tomto ohledu, ocitám s  Havlem  na jedné lodi, ale žádné velké nadšení to už ve mně nevyvolává. 

Dodnes totiž   nechápu, že natolik  politickému, skvěle informovanému intelektuálovi, doposud  obklopenému nejrůznějšími  poradci,   trvalo tak příšerně dlouho, než konečně pochopil, co vlastně obnáší tahle česká sociální demokracie a Jiří Paroubek osobně.

A ještě ke všemu - Václav Havel takové zjevné  selhání ani  nedokáže  poctivě  přiznat. Tvrdí, že to jeho tehdejší flirtování s Paroubkem  média hrubě  zkreslila. Novináři si kritiku jistě zaslouží, ale v tomto konkrétním  případě se jim zjevně křivdí.   

"Nemám to štěstí být prezidentem v době, kdy je pan Paroubek premiérem..." - tak takový autentický Havlův  výrok, po kterém se Paroubek ještě celou dekádu dmul pýchou, lze  opravdu jen velice obtížně  zkreslit....

Tahle krátkozrakost není zase tak nebezpečná diagnóza.  Snad jen pro toho, kdo si ji  odmítá připustit. Václav Havel si mnohé nedokáže připustit a trochu tak připomíná svého následníka na Hradě.  Proč mi to tak moc vadí? Je to patrně  podobné  jako v případech  zhryzených  lásek. Vždyť ještě počátkem devadesátých let bych   pomáhal stavět Havlovi pomník...