Komunisti - jako ten zkušební kanárek v kleci

Vyslechl jsem už množství nejrůznějších verzí, proč po Listopadu nebyli komunisti rozpuštěni a vypuštěni, ale žádná z nich mi dodnes tak úplně nesedí…

Nebylo by to přitom tehdy žádné drama - většina z nich s tím počítala.

Václavu Havlovi tehdy stačilo jen lusknout prsty, jenže namísto toho lusknutí, převod moci a vládu zdatně organizoval komunista Čalfa.

To jsou ale paradoxy, pane Vaněk!

Velká škoda, že komunisti nebyli v ten správný okamžik rozprášeni. Takové gesto by do československé politiky nesporně vneslo alespoň trochu řádu, logiky a historické spravedlnosti!

Potom s tím zákazem ještě úspěšně pracoval fikaný advokát Tomáš Sokol, kterého to protikomunistické tažení vyneslo až na post ministra vnitra. Necelý měsíc po jmenování, ovšem pan ministr, s pobaveným úsměvem, oznámil, že se spletl, že komunisty vlastně zakázat nejde…

A tak, nezbylo, nežli si zase na ty komunisty začít pomalu zvykat.

Když to tak s odstupem času hodnotím, je to dost smutné, možná tragikomické.

Ale úplně, úplně nejhorší mi na tom přijde, že v té panující politické mizérii, mi teď komunisti nepřijdou o nic horší, nežli mnohé jiné parlamentní strany.

Zřejmě jsme se ocitli na úplném politickém dně.

V podstatě jde tedy o tragédií!