Klaus - krom amnestie, nic nového!

Ano, stejně tak  jako loni, bych ten letošní prezidentův Novoroční projev  z fleku, bez jediného zaváhání podepsal…

Vůbec nic na tom nemění to elegantně sbalené chilské protokolární pero, ani ten povedený vtípek, který jsem zaslechl, pochopitelně, v České televizi  -  Prý, jaký prezident, takový atentát!
Možná tu naši budoucnost vidím ještě o dost hůře, než opatrně formulující Václav Klaus, nebo ten  egyptolog, co  koncem roku předvídal na iDnes konec evropské civilizace…
Jen se raději držím trochu zpátky, neboť si ještě vzpomínám, jak jsem se kdysi těm nářkům starochů infantilně vysmíval. Dokonce i vlastnímu dědečkovi, když spustil ty své tirády o zkaženém světě o  Sodomě, Gomoře. Teprve až nyní mu začínám rozumět.
Co je špatně, to už u nás ví a vykřikuje kde kdo. Nacházím v tom i jakousi přímou úměru - čím větší primitiv, tím křičí hlasitěji!
Krom vyložených lhářů a trapných blbečků, kteří předpokládají, že by vše jednoduše vyřešil pád vlády, nové volby, či zavržení stávajících demokratických principů, prakticky nikdo neví jak z té šlamastyky ven.
Věřících u nás také mnoho není, takže nepadá v úvahu ani to čekání na nějaký zázrak. Taky proto se mi líbilo to včerejší Klausovo řečnění, už jenom kvůli tomu, že prezident neodkazoval na nějaké chiméry, nenavrhoval žádné fantasmagorie, ale jen se docela obyčejně  přimlouval k návratu ke starým osvědčeným hodnotám. Nic víc, nic méně! 

Také mě nic lepšího nenapadá...