V časech panujícího komunistického náboženství, jsem se, tak trochu i natruc, poohlížel i po jiných vírách. Marně! Přestože tu ta dobrá vůle - nechat se zverbovat, byla. Obávám se, že pro poctivého skeptika tyhle věci prostě nejsou …
V mém věku by se už docela šiklo žít s vizí posmrtného života, s lákavou představou nějakého nadcházejícího RÁJE. Tedy snad jen s výjimkou toho muslimského. Na ty případné davy čekajících, patrně nadržených čistých pannen, bych si už opravdu, ale opravdu netroufnul…
Z těch dávných dob mého flirtování s křesťanstvím, si ještě matně vzpomínám, že šanci propracovat se do katolického nebe mají snad jen bezvýhradní věřící. Ti ostatní – nevěřící psi, i kdyby se snad samou láskou a milosrdenstvím rozkrájeli, mají patrně smůlu…
Nějak mi to nedá, abych se nesvěřil, že pokud bych byl Pánbůh, šel bych na to úplně jinak – kašlal bych na to, kdo se ke mně modlí.
Kdybych měl možnost určovat osazenstvo Ráje a musel bych vybírat z věřícího a nevěřícího dobráka - oba žijící přibližně stejně vzorným, chvályhodným životem, bez velkého rozmýšlení bych se rozhodl pro ateistu.
Měl bych alespoň jistotu, že tenhle člověk je dobrý jaksi přirozeně, že to nedělá ze žádných zištných důvodů, například kvůli tomu parádnímu posmrtnému - all inclusive pobytu v Ráji!
Že v jeho případě rozhodě nemůže jít o korupci!
