O tom, že Ferdinand Peroutka patří mezi naše historicky nejvýznamnější novináře, snad nikdo jen trochu soudný nepochybuje…
Dnes už ovšem označení novinář působí hodně pejorativně, takže oprava - Peroutka patří k historicky nejvýznamnějším českým intelektuálům, který měl vliv na politiky a napsal dokonce i divadelní hru pro Národní divadlo.
Nevím o panu Peroutkovi zdaleka všechno, ale fantastický dojem na mne udělal, když jsem kdysi pročítal české noviny z období let 1945 – 47 a našel tam jeho dobový apel na komunisty.
Předvídavě, už tehdy konstatoval, že se s tím nedá nic dělat, že to jsou oni, kdo v nejbližší době definitivně převezmou moc v Československu a že se proto nemusejí uchylovat k excesům, mohou se chovat demokraticky – slušně.
Byla to v té době brilantní prognóza, ale ani nepřekvapilo, že komunisti měli jiné plány.
Asi jen málokoho ze zdejších čtenářů překvapí, že se znovu zastanu prezidenta Zemana - tentokrát tedy zase v souvislosti s Peroutkou.
Ano, Zeman na jedné konferenci opravdu citoval nepříjemné pasáže z článku, který se nikdy nenašel. Nicméně v jiných objevených článcích F. Peroutky z konce třicátých let minulého století, lze skutečně objevit věty, které mohou působit antisemicky, kapitulantsky.
Zeman vysvětlil, že tu 13. komnatu otevřel nikoliv z nějaké antipatie, ale jen proto, aby dokázal, že i tak vynikající, uznávaní intelektuálové, ke kterým Ferdinand Peroutka nesporně patřil, mohou někdy šlápnout do hovna. Netvrdím, že to bylo zrovna nesšťastnější, ale za sebe tomu poučnost neupírám.
Ta, až hysterická reakce části rodiny F. Peroutky, mi přišla – přijde nepřiměřená. Článek se sice nenašel, ale ty, z dnešního pohledu, nepřijatelné texty, byly i tak doloženy, potvrzeny.
Omlouvám se, za dlouhatánský úvod. Vlastně jsem chtěl jen reagovat na ty včera zveřejněné ceny Ferdinanda Peroutky.
Totiž, vyhledal jsem se i předešlé seznamy, počínaje rokem 1995 a došel k závěru, že pokud by zmíněné části rodiny F. Peroutky opravdu šlo jen a jen o čisté, dobré jméno jejich geniálního předka, minimálně tak polovina z těch laureátů ceny nesoucí jméno Ferdinanda Peroutky, by se tam nikdy nemohla vyskytovat.
Tak, jako třeba letos ten průhledně aktivistický Martin Řezníček z ČT.
