Kdo nekrade, okrádá rodinu!

Stěží se u nás ještě najde někdo, kdo by neznal tenhle typicky český slogan. Jen pro ty mladší, pro jistotu, připomínám, že jde o rčení, které se zrodilo dávno před Listopadem. Ano, už tehdy se u nás v  masovém měřítku podvádělo  a kradlo!

To nedávné výročí 17. listopadu 89  bylo plné stížností, stesků a nostalgie po starých dobrých časech. Nazval jsem to státním svátkem zhrzených cinkačů…

Přesto bych, ani na okamžik, tuhle dobu  neměnil s tím uhnitým  socialismem i když se mi dnes rovněž mnohé ekluje. Podobně, jako ti stěžovatelé si myslím, že to jde s tou naší morálkou z kopce, že je to s ní ještě horší, než za komunistů a to je tedy  co říct!

I bez hysterie a přehánění lze smutně konstatovat strmý nárůst drzosti, sprostoty, násilí, sobectví a mohl bych dál pokračovat...

Vysvětlení mi přijde docela jednoduché, ale o to méně lichotivé. Zřejmě nejde o nic jiného, než o důsledek demokracie a svobody, které nám před těmi dvaadvaceti lety spadly do klína. Lidé kteří přišli o své okovy, se  najednou přestali bát, ztratili veškeré  zábrany  a dnes, v plné nahotě, jen předvádějí, co v nich vlastně vězí! Čest, nebo  svědomí  značné části  těch lidí utržených z řetězu nic neříká...

Nemá valný smysl ztrácet čas vymýšlením milosrdnějších alternativ - trapných výmluv, případně  přihříváním si nejrůznějších vlastních polívčiček. Raději se smiřme  s tím nepříjemným faktem, že i ty nejvybranější  dobroty podávané ve větším množství, mohou v tom   lidském žalůdku nadělat také  pěknou paseku !