Nikdy jsem nepatřil k sympatizantům Tomia Okamury, není to politik mé krevní skupiny, občas se do něj i zle navážím…
Na druhé straně je dobře, že založil partaj, která jasně, bez chytráckého vykrucování se, otevřeně hlásá protiimigrantskou politiku, pro kterou mohou hlasovat voliči s podobnými názory, znechucení taktizováním zavedených politických stran.
Žádný div, že s takovým programem je úspěšný Okamura na indexu veřejnoprávních médií, že by ho představitelé drtivé většiny ostatních politických stran nejraději, ochotně utopili.. a to klidně i na lžíci vody.
Nikdy to nebyl ani nebude můj člověk, ale přesto se mému smyslu pro fair play – spravedlnost, dotýká už několikeré soudní rozhodnutí, které redaktorům pořád umožňuje označovat předsedu SPD za Pitomia.
Politiky nemám vesměs rád, většinou z nich pohrdám. I v té nejvyšší kategorii je mezi nimi nepochybně spousty vyložených pitomců a někdy ještě hůř…, ale Pitomiem lze, podle české justice veřejně, beztrestně nazývat jen jednoho, jediného – Okamuru!
Nikdo mi nevymluví, že jen kvůli tomu, že jde o politika s nepohodlnými názory, že tohle by se třeba nějakému pravdoláskaři, a že je mezi nimi tolik vyložených blbů!, nikdy stát nemohlo.
Velmi se obávám, že soudci, kteří se už několik let tímhle případem zabývají, dávají více nežli právu, průchod své politické orientaci.
Tomio Okamura se v těchto dnech obrátil se stížností až k samotnému Ústavnímu soudu ČR.
Tak to jsem tedy zvědav!
