Katyň - kořeny antikomunismu

V diskusi pod  včerejším blogem  připomínající  výročí  –  75 let  od katyňského   masakru  jsem napsal, že  mi žádný  jiný zločin nepřijde až tak odporný…

Je evidentní, že v nepěkné  historii lidstva  existují ještě  grandióznější  hrůzy, ale Katyň, se mne  dotýká úplně nejvíce, přestože v něm  nehrají  roli nějaké  osobní aspekty…

Tak  chladnokrevně   povraždit  -   v Evropě,  v polovině 20. století,  několik desítek tisíc příslušníků  intelektuální elity sousedního státu, je samo o sobě, jen těžko pochopitelná  příšernost…

Když  už jsem hned na počátku vyrukoval s tolika silnými slovy, jak ale  potom  nazvat skutečnost, že šílený  pachatel  -  komunistický  Sovětský svaz, po odhalení  nelidského  masakru, stejně chladnokrevně jako vraždil, z toho zločinu proti lidskosti, okamžitě  obvinil svého původního  spojence  - nacistické Německo?!

Lidskému rozumu se vzpírá, že ještě dlouhé roky po masakru, nejenom Sovětský svaz, ale dokonce  i  samotní Poláci  -  komunisti, kteří se  po válce ujali vlády, nemilosrdně  vraždili a zavírali ty, kteří šířili pravdu o Katyni…

Ano, přesně tohle jsou  kořeny skkutečného  antikomunismu! Nikoliv ta prázdnota, bez obsahu,  kterou nyní účelově  šíří všichni ti Schwarzenbergové, Vondrové…

P.S.

Je tu ovšem ještě jeden  velikánský  problém.  Tím jsou  postoje  tehdejších západních demokracií  ke katyňskému  masakru.

Pro vládnoucí  západní politiky  nebylo, zcela prokazatelně, žádným tajemstvím, kdo stál za tím nelidským  katyňským zločinem.

Přesto, dlouhá léta  snaživě  předváděli hluchotu a slepotu.

Vysvětlení se mi hledá dost obtížně. Možná, zpočátku,  nechtěli rozhněvat Stalina – riskovat rozpad protinacistické koalice.

Později – po válce  se,  za to své hnusné mlčení, už  patrně zase strašlivě  styděli!