Jiřičky v České republice pořád ještě fungujou

Nedávno  si  u mne  dostavili  hnízdo. Když jsem sledoval tu  jejich nebojácnost,  pracovitost, um  -  neměl jsem  srdce  to jejich budovaní utnout,  i když  po nich  budu muset uklízet…

Stihli   to za necelé tři týdny a teď už  zase poctivě krmí mladé, což si tedy  jen domýšlím z těch pravidelných náletů v minutových intervalech  a zřejmě  z mláďátkovského štěbetání, tvorečků, na které ještě pořád nevidím.

Zatím to funguje báječně. Přestože žijeme v Česku, tak pořád  ještě  se tak děje  bez evropských dotací, mateřské a otcovské dovolené, mláďátkovských příspěvků, atd.,atd.

Ta přirozenost je fascinující, málem  už  něco jako zjevení  -  hladí  to po duši. Uvidíme, jak dlouho to ještě vydrží, než se do  toho  pořádně vloží  EU a tihle snaživci od  zelených…

Naprosto  přesně  si dokážu vybavit  ten následný  chaos, bordel, až se   těm přičinlivým ptáčkům začnou,  ze zákona a z humanity,  stavět paneláková hnízda, spoluobčany  dostihne  povinnost   obstarávat jim červy, mouchy…,  chemicky obohacené o vitamíny.

Raději na to ani nemyslet!