Je smutné, takřka tragické, že zrovna komunisti!

Jako   bývalý  notorický volič  tak zvané   pravice,  čím dál víc trpím. Tak jako včera,  když  zrovna  komunistický poslanec   Kováčik, jako na potvoru,  musel,  a navíc plným právem,   apelovat na zdravý rozum  těch  zbloudilých   „pravičáků“…

 …kteří se tak    usilovně   pokoušeli  na program jednání Sněmovny, která věčně nestíhá,  zařadit i  tu pitomost  -   tak zvanou  kauzu Vondráček.

Kováčik v  této  souvislosti   hovořil  o pokrytcích, kteří jen  trapně politikaří, když   se  horlivě   snaží  vyrobit  z dávno zapomenutého večírku v rekonstruované  Sněmovně,  politickou kauzu, dalšíúčelový   skandál .

Je to  opravdu  smutný pohled na   politiky - poslance, kteří,  když se jim to hodí do krámu,  s „upřímným“  dojetím, se slzou v oku,   rozprávějí  o  hodnotách,  důstojnosti, morálce, úctě - jenže,  když , jim   politicky spříznění    vandalové,  svého času  zcizili z Hradu  prezidentskou standartu a vyvěsil  tu    trenky…, prakticky   titíž politici  nadšením jen  hýkali…   

Je to smutné, takřka tragické, ale ten komouš  má  pravdu!

Přestože  mnozí, tak zvaně demokratičtí    politici a novináři  inklinují k tak zvané   kulturní frontě, i tak by neměli zapomínat, že politika přeci jen není divadlo, natož šaškárna!