Ten starý český film Causa králík jsem viděl v televizi už mockrát a přesto mi to nikdy nedá a vždycky ho dokoukám až do konce…
Přitom, v podstatě nejde na první pohled o víc, než o takový bakalářský, advokátský příběh. Advokáta ovšem brilantně, jako vždy, hraje Miloš Kopecký a v nezvyklé roli vychcánka se tady skvěle předvedl i zaškatulkovaný klaďas - Jaroslav Satoranský a i ostatní herci v tom příběhu přesně sedí. Možná také díky tomu, ten skromný ale dojemný filmový příběh okradené stařenky, dodnes bere tolik za srdce…
Kdo chce, může si tu i v těch nenápadných kulisách prostého příběhu, připomenout i tu morální bídu, dnes - mnohými lidmi nostalgicky idealizovaných poměrů života v reálném socialismu.
Teprve včera jsem si uvědomil, že už ani nevím, kdo tenhle působivý film vlastně režíroval, marně jsem čekal na závěrečné titulky. Až na internetu jsem zahanbeně zjistil, že film už v roce 1979 přece natočil Jaromil Jireš!
Jak známo, pan Jireš má za sebou mnohem známější, možná umělečtější, ale dozajista oceňovanější filmy. Přesto jsem přesvědčený, že tenhle nenápadný Králík patří k těm jeho vůbec nejpůsobivějším. Ani ty dlouhé roky, které uplynuly od jeho vzniku na něm nejsou vidět, film nikterak nepoznamenaly.
Už léta si držím myšlenku, že skutečné umění nespočívá v nadšeně medializovaných experimentech, v překračování společenských tabu, balancování na hraně pornografie, či snad ve výlučnosti - čím méně diváků rozumí, tím lépe! - ale především v tom, zda takové umění dokáže přežít módní trendy, svou dobu…
V případě filmů Jaromila Jireše o tom nemůže být pochyb! S úctou a vděčnou vzpomínkou J. Havránek.
