Jak si kníže pán hrával se sovětskými vojáky...

Předpokládám, že  každý, kdo sleduje  současnou obsesi  K. Schwarzenberga k Rusku, musel být poněkud  zmatený  jeho vyprávěním -  jak si kdysi  hrával se sovětskými vojáky…

Je docela  pikantní,  že  zrovna tenhle pán, co  s  dojetím vzpomíná na   dětství trávené hrou se sovětskými vojáčky, by  dnes nejraději válčil s jejich potomky…

Inu, kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem...

Pro tu radikální změnu v životě Karla Schwarzenberga, mám jen dvě relevantní  vysvětlení:

Buď tedy na té besedě Karla nečekaně probudili a ty   vzpomínky na idylické dětství v Čimelicích  trávené  sladkými hrami  se  sovětskými vojáčky,  z něj jaksi  samovolně  -  nekontrolovaně  vypadly, jak už to u postarších lidí někdy bývá…

Nebo, v těch  časech  dětských her, některý ze sovětských vojáků  sebral malému Karlíkovi kyblíček!