Odpověď je naprosto jednoznačná - mizerně! V tom se zcela překvapivě shoduje drtivá většina komentátorů. Liší se jenom v úhlu pohledu. Představitelé ČSSD si neberou servítky, jsou stranicky přímí, otevření - ohledně toho středečního rozhodnutí Ústavního soudu - nezrušit poplatky za lékařskou péči, měli okamžitě jasno a komentovali ho jednoznačně - rozhodla partička dosazená současným prezidentem - čestným předsedou ODS. Jak jednoduchá a křišťálově čistá logika , i když poněkud ve stylu - Podle sebe, soudím tebe !
To pan Zvěřina z Lidových novin je v tom obviňování prezidenta důkladnější - méně povrchní, méně zbrklý - poctivě se vrací do minulosti a pracuje s čísly. Čtenář se dozvídá, že Václav Klaus z dnešních 15 soudců ÚS jich jmenoval celý tucet - zbývající tři je nutno připsat ještě na konto Václava Havla. I tak se však závěr redaktora Zvěřina blíží tomu sociálnědemokratickému - "Lze tedy říci, že většinu soudců Ústavního soudu tvoří většina jmenovaná současným prezidentem."
Samozřejmě, také podle Martina Zvěřiny je všechno úplně špatně i když tentokrát zase ze zcela opačného důvodu:
"Přesto se, soudě dle verdiktů, soud nejen nechová podle prezidentových přání, ale dokonce ani nectí hodnoty, na něž prezident tak rád přísahá."
Pan prezident rád mentoruje, naposledy například kandidáty na amerického prezidenta, či kritizuje profesory na Columbijské univerzitě. Kdyby však věnoval v minulých letech větší úsilí výběru ústavních soudců, nemusel být dnes tento soud vedví."
To je přece naprosto jasné, neoddiskutovatelné - Klause nic neomlouvá, ani to, že jeho výběr významně korigoval, tenkrát nepříliš mu nakloněný, Senát.
K prezidentské funkci v našem kraji evidentně patří i přidružená role fackovacího panáka. Věřím, že ty jistě upřímně míněné výhrady k jmenování ústavních soudců Václava Klause už ani příliš nevzrušují, že už si na ty české poměry tak nějak zvykl. Ostatně, prezident má sjednocovat a v tomto případě se to tedy opravdu báječně povedlo. Téměř všichni si dnes jsou jisti, že ústavní soudce Klaus vybral prachmizerně a zda to jsou ve skutečnosti bezpáteřní slouhové, či naopak přespříliš nezávislé osobnosti, není zase už tak důležité, že....
