Jak se v Česku dělají průzkumy veřejného mínění

Úplně  všechno  o tom nevím, ale i tak jsem v tomhle ohledu  velký  skeptik. Stačí  si  jen  připomenout  ty zásadně se  líšící  výsledky  průzkumů,  od  následných  oficiálních  volebních  výsledků. Jiří Paroubek by mohl vyprávět…

Ten   byl   těmi   průzkumy naprosto umanutý. Ještě   před   překvapivým  koncem své politické kariéry,  si jako na běžícím pásu  objednával  průzkumy, které pravidelně potvrzovaly  jeho přesvědčivá vítězství   dokonce  i  v banálních  televizních debatách.

Tyhle  průzkumy  jsou nesporně velký a nepříliš čistý byznys, ale  z vlastní zkušenosti  mohu  vyvrátit  tvrzení ještě  větších pesimistů, kteří rozhlašují, že se výsledky průzkumů   dělají prakticky  od  stolu, především  s  ohledem na přání zadavatele – plátců.

Jednou se  mě   totiž na ulici   opravdu  ptali. Je to už dlouho, ale vzpomínka pořád   trvá. Pěkně nám ty otázky a odpovědi odsýpali, až do okamžiku, když jsem odpověděl, že jsem se situací v České republice vcelku  spokojený. Tazatelka  okamžitě   zpozorněla, a pro jistotu  otázku znovu zopakovala. Tedy  hlavou  přímo nekroutila, ale  ten nesouhlas  z ní doslova čišel. To  ale nebylo vůbec  nic  ve srovnání s její  reakcí na mou  další odpověď, kde jsem popravdě  vyjádřil svou spokojenost, tentokrát s platem, s  finančním ohodnocením.

Chvíli to vypadalo, že  paní  ty své zápisky namístě    roztrhá. Namísto toho si  mě ale  očima pozorně změřila, nežli  položila  poslední,  otevřený  a   zásadní dotaz  - „A neděláte si ze mne prdel?! „