Jak jsme pomáhali...vystrčit bezdomovce z vlaku

Nerad bych působil cynicky, ale také si myslím, že tady existuje přímá úměra - čím lépe se budeme o bezdomovce starat, tím více jich bude přibývat...

Raději se jim, pokud možno, vyhýbám i když jsem přesvědčený, že takových 15 procent z nich jsou skuteční chudáci, zasaženi těžkou nepřízní osudu, jenže, zkuste je vytřídit od těch profesionálních pobudů?!

Přijde mi, že v Německu jsou bezdomovci poněkud méně viditelní a také voňaví. Možná tady mají festovnější sociální síť, nebo jsou místní policajti důslednější. Nicméně výjimka potvrzuje pravidlo.

Cestou z Drážďan, při přestupování se ve dveřích S Bahnu dokonale vzpříčil místní bezdomovec s přeplněným vozíkem nejspíše ukradeným z nějaké samoobsluhy. Dveře toho moderního vlaku jsou poměrně široké, takže to byl docela kumšt. Chlápek s vozíkem marně cloumal, kolem pobíhal jeho vyděšený pes a strašně to tu smrdělo asi tak, jako v pražské noční tramvaji.

Povětšinou Češi vracející se z předvánočních nákupů si vesměs  zacpávali nosy a nervózně brblali. Ti inteligentnější z nich se po chvilce rozběhli k jinému  východu, zatímco několik z nás retardovaných  se nakonec rozhodlo přiložit ruku k dílu a společnými silami bezdomovce, i s jeho tunovým vozíkem, vystrkali na peron. Dopadlo to nakonec všechno  šťastně, jako v těch vánočních filmech - bez úhony jsme přečkali ten děsnej smrad, poblázněný pes nás nepokousal a stačili jsme i v pořádku přestoupit.
Ano, také patřím k lidem, kteří jsou ochotni bezdomovcům pomáhat, řešit jejich problémy, ovšem pouze v případě, že mi zatarasí cestu....