- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ti se z toho v těch filmech obvykle hroutili - do konce života to nesli jako fatální křivdu, která formovala jejich budoucnost.
Až teprve v biografu mi došlo, že jsem vlastně zažil úplně to samé. Jenže, do Pionýra jsem se rozhodně nehrnul, ale protože mi naši domlouvali, abych neprovokoval, zbytečně na sebe neupozorňoval - tak jsem se znechuceně, v naškrobené bílé košili, přece jen na tu slávu vydal.
Takřka hodinu nás, na rudě vyzdobeném školním dvoře, řadili do patřičných útvarů. Minutu před začátkem se ovšem přihnaly soudružky učitelky a několik z nás odvedly z řady - prý si pionýrský šátek nezasloužíme.
Tedy trochu jsem přece jen nad tím náhlým zvratem čuměl, ale na rozdíl od zmíněných filmových hrdinů jsem z toho fakt žádný trauma neutrpěl.
Pokud si vzpomínám, ve třídě se mnou, po tomhle extempore, nikdo neopovrhoval, naopak, lacině jsem tak přišel k patině rebela.
Soudružky učitelky , dodatečně se omlouvám, že jste na to mé poděkování musely čekat až takovou dobu…
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!